G    C          G
1. Ten širý proud jak přejít mám,
            Emi C            D
   proč neumím se nad nej vznést,
                  Hmi  C          Hmi
   ach, člun tak mít, ten řídit znám,
      C          D               G
   v něm lásku svou bych chtěla vézt.
2. Jak kamení, jež působí,
   že potápí se celý prám,
   tak těžká zdá se, bůh to ví,
   má láska zlá, co v srdci mám.
3. Vždy,když se láska rozvíjí,
   rubínů zář se line z ní,
   však jako krůpěj pomíjí
   pod letní výhní sluneční.
4. Až něžnou růži spatříš kvést,
   co trny zájem oplácí,
   nenech se krásou klamnou svést,
   hleď, ruka má teď krvácí.
5.=1.