C                      G               Ami
1. Pod nohama bortí se jí zem, v srdci má nepořádek,
         C                   G      Ami
   chce napsat dopis lidem všem, a nemá první řádek,
       C                G                Ami
   v klíně klubko bílé bavlny s jehlicí na pletení,
             C              G
   kouzelný děda přání neplní
            Ami                     G
   a zlatá rybka není, není, není, není,
    C                       G      Ami
   není, není, není, není, není, pro ni není,
             C              G    Ami
   jsou jen lidé, jsou jen lidé bezejmenní,
     C                 G       Ami
   chodí jako loutky v orloji, odleva doprava,
          C                G
   a ona ve svém prázdném pokoji
            Ami                   G
   si sama sobě ruku podává, podává.
    C               G            Ami    G
R: Celá se choulí, jak tak mlčí, opuštěná,
     C                G               Ami    G
   zpod víček růžek smuténky jí trčí, opuštěná,
    C                G                  Ami    G
   nikomu o tom nepoví, neboť se stydí, opuštěná,
   C                    G           Ami    G
   uprostřed samoty v krajině lidí, opuštěná,
     C            G
   vlající jako prádlo na plotě,
      Ami              F
   zbloudilá ve svém vlastním životě,
   C       G        C G Ami G C G Ami G
   opuštěná, opuštěná.
2. Ve chvílích největšího ticha poslouchá Cohena,
   nikam už nepospíchá ta Venuše kamenná,
   torzo antické krásy pod hladinou moří,
   ale srdce se pořád hlásí
   srdce pořád hoří, hoří,
   hoří, hoří, hoří, hoří, hoří, pořád hoří,
   kdepak jsou, kdepak jsou požární inspektoři,
   kdepak jsou, kdepak jsou šohaji s pírkama chocholáče
   ona sedí dívá se po kraji a pláče, ona pláče.
R: