Emi                                 Ami
1. Rozbitým oknem mi do pokoje fouká sníh jako mouka
                            C             Ami         H7
   na moje ruce skleslé v křesle závěje sněhu, už ani oheň,
            Emi                             Ami
   rozbitým oknem mi fouká do světnice fujavice,
                            C              Ami   H7
   smutek se dveřmi dere, pláči, můj kaskadére, nezapomeň!
               Emi               Ami
R1: Vlaštovky ze stájí odlétly před rokem,
              D7               G
    slepice kdákají ve sněhu hlubokém,
       H7       Emi           Ami
    zbloudilé kročeje roztáčí osudí,
             D#dim(F)        H7(E)
    pálenka zahřeje, samota zastudí.
R2: Teplo je pokora, jabloně v ušance,
    smrt štěká ze dvora, košile na brance
    plápolá ve vichru, jenž vyvrátil mi plot,
    proč nikdo nepřijel na masopustní hod?
               Ami(Emi)        F(C)            E(H7)
*: Nechali mě tak, nechali mě tak, nechali mě tak.
2. V rozbité lampě ani kapka petroleje, ruka se chvěje,
   pod sněhem zamrzá mi, na stěnách pod tapetami choulí se švábi,
   v rozbité lampě půlnoc bliká, rampouch je klika,
   v ruce ulomí se, místo dechu průzračná pára, jsem slabý.
R1:
R3: Teplo je pokora a zima prokletí,
    než srdce okorá a jaro odletí,
    zimosráz kořeny zapouští,
    jsem špatným žalobcem, viníkům odpouštím.
*:
*:
3. V rozbitém srdci ani špetka soli, jen trochu bolí,
   když vločka z tváře skane, třpytný krystalek ledu
                                  Emi
   na uschlém stromě v opuštěném domě ...