Emi                          H
1. Po hluboký vodě, po černý hlubině
   Emi             H              Emi
   utržený kvítí pryč ode mne plyne,
                               H
   že nebylo nikdy lásky mezi náma,
    Emi              H          Emi
   voda si to kvítí sama zutrhala,
           E7
   la la la ...
    Ami         D    G        C
R: Zutrhala z břehů lilie studený,
    Ami        H       Emi      E7
   zanesla to na hrob mýmu potěšení,
     Ami      D      G       C
   studená lilie z břehu utržená,
    Ami         H       Emi        H(E7) Emi(-)
   jak já vodu poznám, že ona dno nemá?
2. Tu hlubokou vodu nemůžeš vyměřit,
   jako očím z uhle nedá se uvěřit,
   skoč si do tý vody, když tak těžko je ti,
   vona už ti poví, co jsi chtěl věděti,
   la la la ...
R: Rybky co družičky na pohřeb ti pudou
   a ty splavy modrý zvonit hrany budou,
   budou zvonit hrany, že tě není škoda,
   neuměls' milovat, vzal tě čert a voda.
R: Víckrát se nevracej do naší světnice,
   musela bych ždímat mokrý nohavice,
   taky bych musela sedat vedle kamen
   a se objímati s ňákým hastrmanem.
     Emi                             H
*: Skoč si do tý vody, jestli je ti libo,
   Emi                 H            Emi
   ale za mnou nechoď potom jaktěživo,
           E7
   la la la ...
R: La la la ...
R: La la la ...