A
1. Cesty bez konce, co maj' svůj řád,
             H7
   a kluky-blázny, co uměj' si hrát,
            D
   a holky copatý s řemínkem ve vlasech,
            A
   jak mám rád.
2. Jak je mně cizí protivnej svět
   barevnejch světel a řev diskoték,
   hučících ulic a špinavejch hospod,
   kde člověk člověkem není snad.
            A                            D                  A
R: Po lese vítr s kouřem vál, písničku smutnou ve skalách hrál
                                 E                    A
   o touze přežít náš podivnej svět tak, jak by sis přál.
3. Řeky stočený okolo měst,
   palce zalomený bez velkejch gest,
   a ohně s hranicí větší než dům,
   jak mám rád.
4.=1.
R: