Emaj7  F#mi               Emaj7
1. Než nás budou zajímat už navždycky jen prachy,
      C#mi                 F#mi  H7           Emaj7
   chci ještě jednou ochutnat z poháru všech hořkostí,
     Hmi             Amaj7 G#mi7 Gmi7   F#mi
   vnímat ještě muziku a  ne už jenom tlachy,
    F#dim             A           H7               Emaj7 F#mi
   nevidět, jak moji vrstevníci jdou krásně od kosti. Emaj7 F#mi
2. Než nás budou ovládat už navěky jen věci,
   než se budem klanět už jen obarveným televizím,
   dokážem si přiznat, že jsme v nablýskaný kleci,
   kdo bude mít sílu říci si: já raději zmizím.
    G#dim     F#mi     D9            Amaj7
R: To je ten poločas, poločas rozhodnutí,
     Edim       F#mi   H7             Emaj7
   zda sladce klimbat nebo bolestně bdít,
    G#dim     F#mi    D9             Amaj7 G#maj7 Gmaj7 Hdim
   nechat se zanášet tou pozlacenou sutí
               F#mi(A7)   H7              Emaj7         F#mi
   s národním hrdinou si říkat: to chce klid, to chce klid. Emaj7
3. Než budem už navždy číst jen Zápisník a Vlastu,
   chci ještě slyšet slova spalující obsahem,
   vystoupit zas na břeh z toho oceánu žvástů,
   na víkendy do snů jezdit vlastním výtahem.
4. Než nám z lásky zůstanou jen doteky dvou sliznic,
   chci ještě jednou ucítit sladkost jejích mučidel,
   hledáme ji za okny všech kaváren a pivnic,
   a ona bloudí v tanečních a střílí bez všech pravidel.
R: