Cmaj7 Ami       Hmi     H7
1. Je bezvětří, je mír, snad možná ještě ano,
                 Cmaj7        Ami          H7
   to jenom netopýr křídlem svým pohladil ráno,
                   Cmaj7  Ami          Hmi H7
   on klikatý měl let a křídla tíhou ztuhlá,
                  Cmaj7    Ami         H7
   přišel ti povědět, jak půlnoc světu uhla.
             Emi            Ami
R: Že každý nový den jen z bolesti se rodí,
              Hmi                 H7
   je ze tmy vymeten jak krysy z kýlu lodí
      Emi                      Ami
   a vyčerpán jak step, když tma mu pustí žilou,
        Hmi               H7
   sám počítá svůj tep a krvácí pak bílou.
R: A člověk je jak den, rve se pro své "ano",
   aby mu z okna ven nevypadlo to ráno,
   a člověk je jak den ...
2. A člověk je jak den, rve se pro své "ano",
   aby mu z okna ven nevypadlo to ráno ...